Vypětí sil, zvláště těch psychických, je v dnešní době velmi skloňováno. Ani nám v pekárně se mnohdy nevyhne splín, tak hledáme cesty jak si pomoci. Možná není náhoda, že se Svatce dostala do rukou knížka Medicína Hildegardy von Bingen, kde kromě receptu na sušenky ve své době zvané Nervenkekse, našla také cenné informace o špaldě, kterou tak ráda používá při pečení. Pokud Vás toto téma zaujalo, směle čtěte dál...

Pár slov o Hildegardě...

Hildegarda von Bingen (1098-1179) žila od útlého věku v benediktinském klášteře v Disibodenbergu. Kolem jejích 40 let začala mít vize od Boha, které vyústily k sepsání lékařského díla, kde popisuje více než dva tisíce lékařských postupů s pomocí darů přírody - bylin, zvěře i drahých kamenů. Hildegarda je považována za zakladatelku bylinkářství a pro své vizionářské schopnosti si vysloužila přezdívku Sibyla Rýnská. 

Samozřejmě se najdou hlasy kritiků, jež její dílo zpochybňují a tvrdí, že jen opisuje klášterní vědomosti a principy arabské medicíny své doby, avšak například použití galgantu při bolestech srdce nenalezneme v žádné knize o léčivech, ať už v křesťanské, arabské nebo čínské, nýbrž pouze u Hildegardy. 

Pozoruhodný je její holistický přístup k léčení lidských neduhů. Za svého života založila dva kláštery, dožila se na tu dobu vysokého věku, a to 81 let. Zápisem z konce 16. století je katolickou církví považována za svatou.

V Hildegardině kuchyni nemusí být člověk mistrem kuchařem, aby byl uspěsný.

Špalda jako lék...

Hildegarda připisuje špaldě zvláštní léčivé účinky! Tvrdí, že špalda netrpí na napadení plísněmi, je odolná vůči extrémním horkům i chladu. Snese vlhkost i sucho, aniž by vytvářela bílkoviny vyvolávající alergie (tzv. stress-related proteins).

Z těchto důvodů byla špalda vědecky zkoumána na univerzitě v Hohenheimu, kde se prokázalo, že špalda obsahuje vysoce hodnotné bílkoviny, je bohatá na komplexní uhlohydráty s hodnotnými balastními látkami a vlákninami. Obsahuje všechny minerály a stopové prvky, které jsou nezbytné pro kosti a klouby... a mimo jiné živiny jako například thiokyanát, jež je účinný látka podporující růst, brání zánětům, stimuluje obranyschopnost, brání tumorům a má anti-alergické vlastnosti.

O Hildegardino tvrzení se opíraly léčebné postupy a začalo se s nasazováním špaldových kúr. Mluvíme-li o čisté špaldě (nikoliv o špaldě křížené s pšenicí), dodnes se vůči ní neobjevila nesnášenlivost či alergie, což je její důležitou výhodou oproti pšenici. Tato tvrzení nás nutí dále o špaldě a jejím častějším využití více přemýšlet.   

Hildegardina kuchyně je prostá, její pokrmy vnášejí do organismu klid.

Recept:

Muškátové sušenky se skořicí a hřebíčkem

Suroviny:

• 20 g skořice

• 20 g muškátového oříšku

• 5 g hřebíčku

• 400 g špaldové mouky

• 250 g másla

• 150 g hnědého třinového cukru

• 200 g mletých sladkých mandlí

• 2 vejce

• trocha soli

• voda dle potřeby
  

Postup:

Mouku nasypeme na vál, do ní nakrájíme máslo na plátky. Přidáme cukr, mandle, vejce a koření. Rukama vypracujeme těsto a uložíme ho do chladu. Po 30 minutách těsto vyválíme na 2 - 3 mm plát, vykrojíme různí tvary, jež klademe na plech vyložený pečícím papírem. Pečeme dozlatova při 180 až 200 stupních.

Zdroje:

STREHLOW, Wighard. Medicína Hildegardy von Bingen: receptář pro každý den. V Olomouci: Fontána, [2004?]. ISBN 80-7336-140-x.

PŮTOVÁ, Barbora. Celostní léčebný systém Hildegardy z Bingenu. Online. In: . S. 1. Dostupné z: https://www.leros.cz/celostni-lecebny-system-hildegardy-z-bingenu. [cit. 2024-06-23].